Dělník na vinici páně. Životní příběh kněze Josefa Střídy, faráře ve Vrahovicích a čestného kanovníka

Publikace je 24. svazkem ediční řady Centra dějin křesťanské politiky na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Knížka shrnuje životní cestu katolického duchovního P. Josefa Střídy (*29. července 1909 ve Vojnicích u Olomouce, †12. června 1998 v Prostějově), která je spjata především se střední Moravou. 

Díky milé povaze, skromnosti a obětavosti všude patřil k oblíbeným kněžím jak u věřících, tak u svých nadřízených farářů. Angažoval se v katolických spolcích a v charitativních aktivitách. Po osvobození země od nacismu v r. 1945 patřil do kruhu vedení Kněžské nemocenské pokladny v Přerově, unikátní instituce pečující o katolické duchovenstvo v sociální sféře. Poválečné politické posuny ve prospěch levice přijímal s nedůvěrou a opatrností. Komunistický puč v r. 1948 odmítl. Stejně tak se distancoval od etablování totalitního režimu vystupujícího proti demokracii a potlačujícího náboženský a církevní život v zemi. Kritický postoj zaujal k novým církevním zákonům podřizujících církve komunistické zvůli.

V r. 1950 byl komunistickou bezpečností zatčen, mučen a ve vykonstruovaném politickém procesu s vedením zmíněné přerovské nemocenské pokladny odsouzen do vězení. Tuto těžkou dobu prožil ve věznicích na Mírově, v Mladé Boleslavi a ve Valdicích. Na svobodu se dostal v r. 1952. Po něco více jak dvouleté epizodě kooperátora v Pavlovicích u Přerova (1952–1955) byl v r. 1955 přeložen jako administrátor a později farář (1973) do Vrahovic, dnes místní části Prostějova. Tato vesnice se stala jeho novým domovem. Zde sloužil Bohu a lidem v chrámu sv. Bartoloměje přes 40 let a mezi svými farníky našel také místo svého dočasného odpočinku. Střídovo kněžské působení církev ocenila několika vyznamenáními a tituly, mj. čestného kanovníka.

Textovou část knížky doplňuje příloha sestavená z dokumentárních fotografií pocházejících z osobního fondu tohoto kněze. Závěrečný oddíl práce přináší vzpomínky, jejichž autory jsou bývalí ministranti, lidé, kteří žili po jeho boku a pomáhali mu v pozdějších letech života, a také kněží, příslušníci české salesiánské komunity Dona Bosca. Nedílnou součást obsahu tvoří poznámkový aparát a soupisy zdrojů, z nichž autoři při psaní studia vycházeli.

Knížka je psána čtivě a je přístupná širšímu okruhu čtenářů.

O autorech

Prof. PhDr. PaedDr. Pavel Marek, Ph.D. (nar. 1949)

Emeritní profesor českých dějin. Pracoval na katedrách politologie a historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na Katedre histórie Filozofickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku na Slovensku. Zabývá se českými dějinami 19. a 20. století se zaměřením na politické a kulturní dějiny. Je autorem několika monografií věnovaných problematice českého politického katolicismu a vývoji pravoslavné církve v Československu.

RNDr. Václav Marek, CSc. (nar. 1945)

Po skončení studia analytické chemie na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci v roce 1969 získal v roce 1973 na PF UJEP v Brně doktorát přírodních věd a v roce 1980 na Vysoké škole zemědělské v Brně hodnost kandidáta věd. Pracoval v zemědělském výzkumu v Šumperku a v Hrubčicích. Výsledkem jeho práce byla  spoluúčast na vyšlechtění několika odrůd jarního ječmene a ozimé pšenice. Ve vědeckém tisku publikoval přes 60 prací. V roce 1992 obdržel nabídku na pomoc při obnově církevního školství. Spoluzakládal a pět a půl roku řídil v Prostějově Cyrilometodějské gymnázium. Naposledy učil na Církevním gymnáziu Německého řádu v Olomouci. Po odchodu do důchodu v roce 2008 se věnuje genealogickým studiím.

Vydalo: Nakladatelství KAULI PUBLISHING, jakožto svou první publikaci

1. vydání

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2020

Počet stran: 96

Vazba: lepená

ISBN: 978-80-270-8671-9